Úterý 16. 6. 2015
Dnešní den byl ve znamení celodenní výpravy, někdo by možná řekl túúúúúry. Měřila skoro sedm kilometrů a měli jsme na její projití osm hodin (no možná sedm, aby nám zbyl čas na nákupy) 
Sbalené batůžky jsme měli zodpovědně už od večera, takže jsme ráno byli v pohodě, až na to, že nečekaně nebyly hotové housky ke snídani. Takže jsme vzali zavděk tradičními dvěma druhy salámů a jedním druhem sýru.
Dobalili jsme pití a balíček s jídlem, seběhli kopec do Rokytnice a autobusem dojeli do Harrachova. Nastudovali jsme mapy, objevili začátek Včelí naučné stezky a vydali se po ní.
U každé cedule jsme se zastavili, abychom si ji mohli prostudovat (někteří), a také si poslechli speciality od paní učitelky Markéty. Nejvíc nás zaujala skutečnost, že jedna včela za celý svůj život vyrobí jednu čajovou lžičku medu (někteří tipovali dvě tuny). Cestou jsme se naučili novou květinu - vlčí bob mnoholistý. U potoka jsme si několikrát pohráli, vyzkoušeli si očichat jednotlivé včelí úly v aromadomečku a na konci stezky si pohráli na nízkých lanových překážkách.
Počasí nám přálo, sluníčko svítilo, ale když zalezlo, bylo docela chladno. Pohodlnou lesní cestou jsme došli až k Mumlavským vodopádům. Byly výrazně větší (širší) než vodopád Huťský. Udělal jsme několik fotek a pohráli si. O kousek výš na rozcestí jsme využili jediného otevřeného občerstvení na celé trase a utratili další část kapesného za nanuky, sladké tyčky, praskací lízátka, ...
Závěrečnou část cesty jsme hráli "placáka". Třeťáci vysvětlili pravidla prvňákům a všichni se dost bavili a chtěli pořád znovu a znovu. Navíc jsme se jednou zastavili na malém lesním hřišti (tam jsme udělali ty fotky "hvězd" povedených a "hvězd" teprve se učících) a vyzkoušeli si úkoly Liščí stezky. Zvládli jsme je nejenom my, ale i paní učitelka s Bárou.
Po návratu do Harrachova následovalo rozdělení do skupinek prvňáci + třeťáci, v kterých jsme strávili hodinu nakupováním suvenýrů (mnohdy velice atraktivních) a dobrot. Zejména kluci se nemohli dočkat, až si koupí nutellu (nebo něco na ten způsob) a housky, protože pestrost naší stravy není na výši (o tom jsme pak večeři hovořily s panem majitelem, ale pochopily jsme, že nemáme příliš šancí na úspěch - no, tím děti ráno moc nepotěším).
Po návratu a večeři si děti s Brunem v čele (ten je fakt neunavitelný míčový hráč) vyžádaly další vybiku. Tentokrát byly kapitány ustanoveny Bára a paní učitelka. Jinak však zápas skončil stejně jako minule remízou. Foťák dostaly do rukou holky, které nehrály, takže paní učitelka zpracovávala stovku fotek jen z vybíjené :-).
Večer jsme dostali další dopis od Futura, takže jsme se v osm večer sešli u ohně, abychom splnili další zkoušku (vědec) a pokusili se zapsat další vysílání dorozumívací desky. Vědců mezi námi bude ani dost málo, krátký testík z včelí naučné stezky zvládlo jen pár z nás. Vysílání se skutečně ozvalo a nám se podařilo vyluštit, že se jedná o první část souřadnic místa, kde je dorozumívací deska ztracená.
Pak už byl čas jen na večerku, umytí se a zalezení do postelí. Na zítra jsme přeobjednali lanový park, protože na čtvrtek hlásí deště, tak abychom o něj nepřišli.
Dobrá zpráva se týká našich marodů. Vypadají dobře, zítra už by s námi mohli ven :-),
