Pátek 19. 6. 2015
Pátek byl jediný den, kdy se dalo děti fotit spící v postelích (okolí je oříznuté, protože uklizeno před budíčkem většinou nemíváme). Chvíli poté už všichni vybíhali na poslední rozcvičku a naposledy protahovali své mozky tvořením slov z nasbíraných slabik.
Po snídani (dnes byla i vajíčka a na polovinu z nás vyšla celá jedna půlka) jsme zapsali deníčky, bodíky a pustili se do první zkoušky - bojovníka. Snažit se sebrat šátek protivníkům a zároveň si uhlídat, aby ho nikdo nesebral nám, není žádná legrace. Po pěti kolech byli všichni dokonale zahřátí a mohli pokračovat na výrobě obrazu z přírodních barev a na skládání básně či písně s tématem škola v přírodě. Před obědem jsme stihli ještě hru na zkoušku ochránce. Museli jsme bránit vlastní obyvatele v pevnosti za hradbami danými délkou provazu, na jehož konci jsme byli přivázaní. Posledním úkolem před segedínem s knedlíkem bylo vyřezávání dekoračního nebo užitkového předmětu.
Po obědě a poledním klidu, při kterém jsme si zabalili všechno kromě věcí ze seznamu na nástěnce, jsme si navzájem představili své výtvory (obrazy, básně, vyřezané předměty) a pak už nastal očekávaný okamžik - výprava za dorozumívací deskou. Paní učitelka nám představila práci z GPSkou a vyrazili jsme. Po minutě jsme se střídali v nošení GPSky a vedení celé výpravy správným směrem. Metry úspěšně klesaly a brzy jsme byli necelých sto metrů od cíle. Jenže pak začala vzdálenost zase narůstat a nám došlo, že musíme odbočit z cesty a začít pátrat v terénu. Vašík s Tomem našli dorozumívací desku jako první a hned všechny přivolali. Po vyzvednutí desky jsme si ji všichni prohlédli a dlouze diskutovali nad symboly, které jsme na ní našli.
Po společné fotce jsme nasbírali dříví na závěrečný táborák a na poslední chvíli unikli další vydatné přeháňce. Sešli jsme se proto s deníčky v jídelně, zapsali si poslední bodíky (bylo moc hezké, jak děti jásaly, když spočítaly, že dosáhly potřebného množství bodů) a vyplnili poslední stránku s hodnocením školy v přírodě (najdete ve Fotoalbu). Pak už konečně došlo na rozdávání Krakonošových glejtů a rozdávání odměn. Futuro nám napsal děkovný dopis a kromě sladkostí jsme dostali na památku buď píšťalku (kluci) nebo zápisníček (holky).
Po špagetové (pro mnoho dětí pálivé) večeři jsme měli chvíli volno, potom kluci připravili oheň z doneseného dříví a dlouho jsme se ho snažili rozdělat. Ani přes velké množství spotřebovaných sirek jsme se nevzdali a poslední oheň zapálili. Dlouho do večera jsme pak hráli a zpívali nejdříve sami a pak i s prvňáky.
Teď už spíme a těšíme se na ráno a na rodiče, až dorazíme do Vraného.
